Říjen 2010

Jsi?

31. října 2010 v 8:00 | Kleopatra |  Úvahy
Člověk je člověkem sám od sebe, nemusí pro to nic zvláštního udělat, stejně tak jako kámen nedělá nic zvláštního proto, aby byl kamenem.

Jistě, chci-li být dobrým člověkem, je na místě sebevzdělávání a spoustu věcí jiných, ale pořád platí, že člověk člověkem je, i když se jím bezesporu během života i stává. Když se narodíte jako člověk, je to něco jako předurčení - byli jste předurčeni k tomu být člověkem a tomuto údělu se jen těžko vyhnete.

Největší lži, které říkáme, říkáme sami sobě.

28. října 2010 v 8:00 | Kleopatra |  Úvahy
Když si sáhnete do svědomí a budete k sobě opravdu upřímní (není to příjemné a většina lidí, včetně mě, to nedělá ráda), zjistíte, že sami sebe balamutíte. Sami sobě předkládáte vysvětlení, obhajoby a odůvodnění, jen aby jste si nemuseli přiznat pravdu. Lžete si. I když si to tak zoufale nechcete přiznat, lžete si.

Lež je, zdá se, jednou z jepřirozenějších vlastností člověka, stejně jako chorobná zvědavost. Říkáme lži stejně přirozeně, jako bychom pohnuli rukou směrem ke dveřím. Ba dokonce přirozeněji, než říkáme pravdu.

Pravda je natolik ošemetná věc, že lidé si za ta staletí, tisíciletí, jejich vývoje, vyvinuly způsoby, jak se jí vyhnout. Jednou z možností je lhát sami sobě. Projděte si třeba jen včerejšek - kolikrát jste řekli celou pravdu? Zjistíte, že podivně málokrát.

Když se člověk odnaučí lhát sám sobě, najednou se mu uleví. Úleva přichází, protože duše není přeplněná nesmyslnými požadavky mysli o schování toho či onoho. I kdyby jste se zbavili byť jen jediné lži, jediné věci ve které jste zalhali sami sobě, i to vám přinese úlevu. Zkuste to.

Studenti vs. Ministerstvo

24. října 2010 v 8:00 | Kleopatra |  Moje postřehy
Maturita byla věc naprosto příšerná a ponižující pro nás, i pro profesory. Dvacetiminutová úřední procedura na začátku, zbytečně mnoho času, nejednoznačné otázky a ještě navíc, zcela očividně připravované někým, kdo např. češtinu nikdy neučil. Chjo.

Nejprve se psala čestina - didaktický test. Otázky byly buď neuvěřitelně jednoduché, nebo natolik nejednoznačné, že ani potom, co je viděla češtinářka, nevěděla, co je považováno za správnou odpověď - buď bylo více možných, nebo se nám nezdála správná ani jedna.

U slohu zase nikdo nemyslel na to, že každý průměrný žák je zvyklý psát si koncept, takže jsem to museli vyřešit dost provizorně. Angličtina byla zoufale jednoduchá a když se po jednou textu ozvalo "Nyní uslyšíte text ještě jednou." zezadu naší třídy přišla odpověď "To si snad děláte pr...l!"

Představte si to asi tak, že mluví velmi pomalu, neustále dělají pomlky a když je otázka "Kde je právě teď telefonující muž?" v textu uslyšíš manželku jak se manžela ptá, kde je a manžel jí odpovídá přesně větou, která je v odpovědích.

 Bylo to neuvěřitelně hloupé a jediné pozitivum, které vidím, je, že se teď už maturity ani v nejmenším neobávám. Celý ten nápad srovnat nesrovnatelné úrovně je prostě nesmysl. Proč asi existují gymnázia a oproti nim učňáky? Když nechcete během studia po studentech to samé, jak to pak chcete zakončit tou samou zkouškou?!


autorka textu psala oba jazyky na doporučení profesorů v základní úrovni

Moje soukromá modlitba

20. října 2010 v 8:00 | ??? |  Básně
If you want to enjoy life
and see many happy days
keep your tongue from speaking evil
and your lips from telling lies.

Turn away from evil and do good
search for peace and work to maintain it.

The eyes of the Lord watch over those who do right
and His ears are open to their prayers.

But the Lord turns his face
against those who do evil.

Bílý děštník

15. října 2010 v 8:00 | Kleopatra |  Vlastní rukou
Bílí deštník
Kopírovat pouze se zřetelným odkazem na tento blog!

Stojím v děšti

10. října 2010 v 8:00 | Kleopatra |  Moje postřehy
Podívejte se někdy na oblohu, jak je krásná ve všech svých podobách. Sytě modrá bez mráčku, červená od západu slunce, i temně šedivá až černá během bouřky, kdy ji křižují zářívé blesky.

Když prší, mám touhu (a častokrát jí podlehnu) vyběhnout ven, rozpažit ruce, vztáhnout je k nebi a nechat samu sebe vnímat déšť všemi smysly. Naposledy, když jsem to udělala, stála jsem na molu, jen tak v tričku a pladavých kalhotách, dívala se kolem sebe a hlavně - užívala si déšť.

Máš pocit, že to z Tebe smije všechno zlé, všechnu špínu a nespravedlnost světa a navíc, jak vždycky říkám, jitří to smysly. Najednou je vše jasné a čisté, bez té vlčí mlhy před očima.

Báječné odplavení všech starostí, hned se cítím lépe, svěže, jako by mi žilami proudila míza plná energie z celé sluneční soustavy. Uživám si to.

Kala

6. října 2010 v 18:22 | Kleopatra |  Vlastní rukou
Kala
Kopírovat pouze se zřetelným odkazem na tento blog!

Lie to me (Anatomie lži)

1. října 2010 v 8:00 | Kleopatra |  Filmy
Lie to me (Anatomie lži)
V současnosti můj nejoblíbenější seriál.