Srpen 2010


Prameny Vltavy

29. srpna 2010 v 8:00 | Kleopatra |  Fakta
pramen Vltavy
Šumavou prochází hlavní evropské rozvodí mezi Černým a Severním mořem. Nespočet pramenišť, rašelinišř, potůčků a bystřin až po hlavní toky Vltavu a Otavu, ji řadí mezi významné pramenné oblasti Evropy.

Prameniště Vltavy - hlavním a nejvydatnějším zdrojem vody v této pramenné oblasti je rozsáhlý komplex rašelinišť s rozlohou asi 75 ha, který je uzavřený svahy Černé hory a Stráže. Pramen, který jsem navštívila je jedním z mnoha pramenů naší Vltavy. Až do letošního roku byl pramen Vltavy o 200 metrů dál, ale v současné době je posunutý a místo kamené skruže je tu dřevěné korýtko.

Některé z pramenů Vltavy vytékají z dutin, které mohly být původními odvodňovacími štolami starým důlních děl. Stopy po dolování jsou patrné na východním a severním svahu Černé hory - jsou to staré otevřené lomy, podivné náspy a jámy, dnes již zarostlé lesem.

O zdejších starých důlních dílech nejsou ani ve středověku žádné zprávy, nicméně jde o objekty, které tu vznikly nejpravděpodobněji v dobách kašperskohorské "zlaté horečky" ve 13. až 15. století. Tyto podzemní průsaky nepochybně ovlivňují i život rostlin a stromů na povrchu. Záznamy z 19. století popisují zdejší les jako "špatný, na chudé půdě".

Za druhé světové války byl v prostoru pramenů Vltavy pracovní tábor související s továrnou ve Františkově, co se zde v té době dělo, je ale dosud zahaleno tajemstvím.

Kříž u kostela

27. srpna 2010 v 8:00 | Kleopatra |  Fotografie
kříž u kostela


Kostel v Červené

23. srpna 2010 v 8:00 | Kleopatra |  Fotografie
kostel v Červené

Strach

21. srpna 2010 v 19:09 | Kleopatra |  Psáno do šuplíčku

Strach - už jen to slovo mi nahání hrůzu, jako by strach byl něco nesprávného, něco co není v pořádku, vymyká se normálu, přitom strach není nic jiného, než jen jeden z mnoha lidských pocitů, stejně jako třeba láska. Strach je součástí lidského života stejně jako přátelství, nenávist nebo optimismus a není důvod, proč se k němu chovat, jako k něčemu, co je tabu. Myslím, že přiměřený strach prostě k životu patří. Pokud strach nepřekročí jisté meze, potom je určitě v pořádku, když ho lidé občas pociťují.

Zmatek

21. srpna 2010 v 19:06 | Kleopatra |  Básně
Plocha kamene k obloze otevřená
Brána milenců mě uzavřená
Tělíčka mrtvých v potoce
Přes něž vlny se přelévají
Voda nezurčí divoce
Jako by i ona ctila cestu poslední

Křik - ticho mi tlačí na ušní bubínky
Les Stromy Jejich kůra v pokušení láká
Probuzení Dozvuky snu a lehké chvění
Husí kůže Teď už jasná mysl
Osvěžení Ochlazení Otřepání Úsměv jen
Někdo říká - umírá kdo spokojen

Smrt je vzrůšo Duše bláznivá
Jdem na Buda Lenka prašivá

epilog:
Někdy si tu připadám jako dozorce, nebo v blázinci.
Stáská se mi po mamince, moje slunce zářící.