Červen 2008

Rozum versus Cit

15. června 2008 v 18:20 | Samantha
Sedíme tu spolu tiše
Za svitu jediné svíčky,
Zní to jako otřepané klišé,
Ty chceš k srdci mému klíčky.
A klíče k mojí duši,
Příliš drahocenná věc,
On už jistě něco tuší
A kolem mě zas hrozná klec.
Proč jen rozum s citem dohromady nejdou,
Jedno kazí druhé a oblbuje nás
A jakmile se někdy sejdou,
Je to boj a střepy váz.
Ptáš se, co mi brání
Otevřít si srdce,
To rozumu varování,
Odpovím trpce.
Zloději duší, co do nitra se vplíží
A čtou si tvůj příběh života,
Když jsi zrovna nejzranitelnější.
Co takhle výměna?
Navzájem se držet v šachu.
Klidně si kleknu na kolena
A budu se tu válet v prachu.
A dívat se ti do očí.
Jen na oplátku chci kousek tvé pravdy,
Žádné klíče nežádám,
Nakouknu pod tvůj plášť,
Vždy budu klepat, přísahám.
Rozum se vzdaluje do stínu,
Však svíčka nejistoty stále hoří,
Možná stačí hodit na ni hlínu,
Pak strach ve mně shoří.
Jestli ovšem přestřelíš,
Pravdu se nikdy nedovíš.

Ais moll

3. června 2008 v 18:31 | Kleopatra |  Mollové stupnice mého života
Ještě jsem ani nezačala a už mi vlasy vstávají hrůzou,
celá rozklepaná se pokouším alespoň o jeden tón.
Dejme tomu, že se jakš takš povedl.
To už mi ale dochází celá ta hrůza a žaludek se stáhne natolik, že musím začít znovu.
Ais, his - zazmatkuju, jaký his?
Mozek pomalu nachází přijatelné řešení: c.
Cis, dis, eis - klepou se mi ruce, vzduch dochází,
hroutím se lehce, kolaps přichází.
Z posledních sil mučedníka před smrtí: fis, gis, cis,
teď by měla přijít úleva, ale ono nic.
Druhá polovina je snad ještě horší než ta první,
snažím se soustředit na to co mě ještě čeká, ale myšlenky se nedají udržet, prchají…
Ais, gis, fis…Áááááááááá, hlavně to přežít.
Eis, his…
A konečně ono vytoužené konečné ais.