Hned na první pohled objevuji drobnou kosmetickou vadu - b,
i když marně pátrám po dalších, kde nic, tu nic.
D, e, f - definice těchto tónů neodpovídá tak docela tomu co hraji, přesto pokrečuji.
G, a - probíhá duševní příprava,
no a konečně b!
Chvíli se zaposlouchám, nezní to špatně,
zní to asi jako o půl tónu snížené h.
Zbývají dva tóny,
c - myšlenkami se ještě toulám kdesi v béčkové krajině,
d - přemýšlím, jak dlouho můžu ten tón udržet,
po dvou sekundách to vzdávám a pomalu lezu dolů.
Hezky v klidu, není kam spěchat.
