Na rozcestí 2. část

27. listopadu 2007 v 19:05 | Samantha |  Živelný kolotoč II. Hrozba
,,Ano?"

,,Děje se něco?"zeptal se Mortén taktéž s úsměvem. Jak umělé. Alexandře došlo, že Mortén poznal, že uvnitř není tak vyrovnaná jak navenek vypadá. Otevřela pusu a…
,,Ehm…totiž…chceme jít s klukama do Scaru a…"koktala Al.
,,Už jsem slyšel." Jistě, ví to od Jiskry, došlo Alex. ,,Alexandro, umíš přede mnou špatně skrývat pocity. Stačí když se ti podívám do očí a můžu zjistit, jestli jsi nervózní, naštvaná nebo zoufalá."
,,Ale copak takhle se dá žít?"rozhodila Al rukama. ,,Buď do mě hučíte, ať se rozhodnu nebo mi pro změnu nikdo nic neříká! Co mám asi tak dělat? Myslíš, že to dál budu snášet? Mohla bych klidně do domu pustit ostatní ze Čtyřky nebo Kahna a oni by na tebe mohli zaútočit. Co bys s tím udělal?"vyhrkla Alex a sama se divila, že to opravdu vypustila z pusy. Mortén se pousmál.
,,Ale Alex, já ti věřím,"pousmál se. ,,Ale máš pravdu, už mě to také unavuje. Zaprvé nechci, aby ses stýkala s těma ostatníma…s klukama …"Alex nic neřekla, jen se zhluboka nadechla a klidně se otci dívala do očí, ,,a za druhé, jestli chceš vědět, co se bude dít…budeme bojovat. Udělám převrat na ministerstvu a dosadím tam svoje lidi." Alex jen pozvedla obočí, ale prozatím na to nic neřekla. ,,A Kahna hodlám definitivně odstranit. Budeme bojovat,"pronesl Mortén do ticha. Alex naprázdno otevřela pusu. Potom přimhouřila oči. Tohle zní ovšem zajímavě. V hlavě se jí zrodil plán. Co se týče ministerstva, moc ji to nezajímalo. Nepotřebovala si podmanit vládu. Ale Kahn a Mortén. Už dlouho přemýšlela, který z nich je lepší. Stále víc se přikláněla k názoru, že nikdo z nich není lepší.
,,Nechtěli jste jít do Scaru? Měla by sis pospíšit, Jiskra čeká. Tak se dobře bavte,"řekl a odešel dolů. Když zmizel, Alex si hlasitě vydechla. Takovýhle obrat nečekala. Konečně něco zajímavého.
Ale teď nebyl čas na přemýšlení. Proto rychle pádila převléknout se. Teď už jí bylo víceméně jedno, co bude mít na sobě. Jen aby už byla pryč a nestála tu pod Morténovým zkoumavým pohledem. Nesmí nic zjistit.
Cordelie na ni čekala v pokoji. Ruce založené v sobě a žvýkala žvýkačku.
,,Co je? Co se tak tváříš?"
,,Já jen…to je fuk."
,,A kdes vůbec byla?"vyptávala se Jiskra.
,,Nestarej se,"odbyla ji Alex.
,,Za deset minut tu jsou kluci. Jestli to stihneš, zaplatim ti panáka. Ale jestli budeš zdržovat, tak ho platíš nám všem, jasný?"
,,Bez obav,"odpověděla Alex ležérně.
Nakonec to Alex přeci jen stihla. Právě když vstala od zrcadla, dole cinknul zvonek. Alex se jen usmála.
Už byly skoro dole u dveří, když najednou zaslechla šepot přicházející z otcovi pracovny. Byly nedovřené dveře. Alex se zarazila. Zdálo se jí to nebo opravdu zaslechla Willovo jméno? Copak se Mortén chystá udělat něco-
,,Alex! Tak pojď. Nebo tě tam mám dokopat?"ozvala se kousek vedle ní Cordy. Pak ji popadla za rameno a táhla ji ke dveřím.
,,Sorry, kluci. Omlouvám se. To tady dneska Alex je ňáká divná."
,,No tak to ji musíme trochu povzbudit,"prohlásil Kaston.
Všichni čtyři vešli do Scaru, malého zastrčeného klubu, kde byl slyšet vždycky jen gotický rock nebo metal. Rozhlédli se a hned si vyhlídli místa v rohu.
,,Tak, Alex, slíbila jsem ti toho panáka,"řekla Cordelie potom, co si sedli.
,,Nech to bejt, Cordy,"mávla rukou Al. To už Jiskra objednávala a zanedlouho jim přinesli čtyři panáky něčeho hodně ostrého. Večer pokračoval.
,,Tak co je to s tebou dneska? Jsi myšlenkami úplně jinde,"prohlásil Kaston někdy před jedenáctou.
,,Hm? Promiň, co jsi říkal?"vytrhla se Alex ze zamyšlení.
,,Alex. Ptal jsem se, nad čím přemýšlíš?" Náhle si Alex na něco vzpomněla.
,,Třeba nad tím, jestli hodláte udělat něco Willovi. Jen mě zajímá, jestli chystáte útok?"ptala se.
,,Jaký útok?"nechápal Kaston.
,,Slyšela jsem Morténa. Určitě pošle hyeny, aby Willovi ublížily. A kvůli mně." Alex si povzdychla. Na Willa stále ještě nezapomněla a když slyšela Morténa, přece jenom se v ní něco hnulo. Bezděčně vytáhla z kapsy cigarety. Jednu si strčila do pusy a zapálila si.
,,Ty kouříš?!"
,,Hm, už to tak bude,"odpověděla nevzrušeně Alex.
,,A odkdy?"podivil se Kaston.
,,Ani nevím,"lhala Alex. Ve skutečnosti to věděla moc dobře. Bylo to od té doby, co začala chodit za Thirou. Ta si totiž taky občas zapálila, a tak to naučila Alexandru.
Kaston zakroutil hlavou.
,,Tak co ten Will?"
,,Hele nešil. Já o ničem nevím-"
,,A to ti mám věřit? Já si vždycky myslela, že jsi jiný než ostatní. Tak mi, prosím tě, nelži." Alex na něj upřela pohled. ,,A buď aspoň jednou upřímný."
Chvíli bylo ticho. Pak se Kaston rozhodl, všechno říct. Hezky od začátku.
,,Asi bys měla konečně něco vědět." Alexandra mlčela. Dál se mu dívala do očí. A tak Kaston pokračoval. ,,Máš pravdu, vlastně jsem jiný. Jedna věc je, že…já nejsem úplně hyena. Jen napůl. Moje matka je normální člověk, ale můj otec byl hyena."
,,Byl?"zaptala se Alex, i když věděla, co to znamená.
,,Ano. Zemřel. Přesněji, byl zavražděn. A to je druhá věc." Alex pozorně naslouchala a nevnímala okolí. I když byl kolem poměrně hluk, pro Alex jako by v tu chvíli neexistoval. Věděla už nejspíš, kdo zavraždil Kastonovi otce.
Kaston pokračoval. ,,Kdysi byl můj otec přítel Morténa. Ale pak se zamiloval do mé matky a chtěl skoncovat se svou minulostí a odtrhnout se od tvého otce. Jenže se strašlivě pohádali a zaútočili na sebe. Je zřejmé, kdo vyhrál. Jenže předtím než můj otec zemřel, Mortén se naklonil těsně k jeho obličeji a řekl:,,Z tvého syna bude zlý chlapec, o to se postarám. Budu ho učit černou magii a potom mi bude pomáhat…místo tebe."
,,Syna?"zeptal se nechápavě otec.
,,Ano, čekáš syna. Vlastně…čekal´s."
Mezi Alex a Kastonem zavládlo ticho. Pak se Alex zeptala:,,A jak to všechno víš?"
,,Řekla mi to jedna žena v Morténově domě, když jsem byl malý,"odpověděl Kaston.
Alex se narovnala. ,,Žena? Jaká žena?"
,,Nevím, pak už jsem ji neviděl. Řekla mi tenkrát, abych utekl, ale já to neudělal. Nikdy,"zachmuřil se. ,,Mortén na mě musel použít nějakou magii. A později hrozil, že zabije mou matku." Alex se kousla do rtu. Bylo jí to všechno jasné. Dostala na otce vztek. Sprostá vražda, to je to, co dělá Mortén. Zabije tátu a nutí Kastona, aby ho poslouchal.
,,Takže…můj otec ti zabil otce a vyhrožoval smrtí tvé matky. To-je mi to líto."
,,Vlastně to asi není zase tak hrozný, jak to vypadá. Ale díky. Dík za všechno."
Zbytek večera už o tom nemluvili. Oba se snažili bavit, ale moc jim to nešlo. Alex přemýšlela. Než odešli domů, Alex si řekla:Dobrá tedy. Rozhodnu se a zvolím si postavení.
Ráno Alex vstala s jasným cílem. Nedovolí otci, aby něco udělal Willovi. A potom co slyšela od Kastona. Možná ji taky hodlá vydírat.
Tiše kráčela chodbou. Když Morténa nenašla v patře, zamířila dolů. Na schodech tiše našlapovala a věděla, že tentokrát Morténa nenechá nahlédnout do své hlavy.
Mortén byl dole ve své pracovně. Dveře byly malinko pootevřené, jako by ji snad otec čekal. Alex byla stále tiše a i když vešla do pokoje, Mortén si ničeho nevšiml. Stál zády ke dveřím u své skříně a něco v ní hledal. Alex byla vyrovnaná.
,,Dobré ráno,"řekla. Mortén se prudce otočil. Alex poznala, že byl trochu zaskočený, že ji tam vidí stát. Ovšem nechtěl to na sobě nechat znát. Opravdu nic nepoznal, usmála se pro sebe Alexandra.
,,Ehm, nečekal jsem tě tak brzy,"prohodil.
,,Chci si s tebou o něčem promluvit." Alex šla rovnou k věci.
,,Poslouchám."
,,Včera, když jsem odcházela, jsem tě slyšela mluvit o Willovi. Nedovolím, aby se mu něco stalo. Víš to, že? Chceš se mstít nebo mě vydírat?"řekla Alexandra, ovšem úplně klidně.
,,Prosím?"přerušil ji Mortén. Alex zmlkla. ,,Aha, už to chápu,"svitlo mu. ,,Tys myslela, že mluvím o tamtom Willovi,"řekl a při Willově jméně se nezapomněl zašklebit. ,,Nechápu, že vám to Kahn neřekl. Ale vlastně mě to nepřekvapuje. Vždycky si chtěl udržet něco v tajnosti."
Alex nechápala, o čem to mluví. A co jí Kahn neřekl?
,,Včera jsem nemluvil o nikom jiném, než o našem známém Williamu Kahnovi." Alex si nebyla jistá, jestli dobře slyší. Ale pak jí to došlo. Záblesk pochopení. Kahn je prostě jen příjmení.
,,Takže Kahn se vlastně jmenuje…William?" Mortén se zasmál. Pobavilo ho, jak se Alex chvíli tvářila rozčarovaně. Potom opět nasadila vyrovnaný výraz.
,,Aha, no…tak to jsme si vyjasnili." Alex se chystala zase odejít.
,,Ani tě nezajímá, proč jsem o Kahnovi mluvil?"promluvil Mortén, když už byla u dveří. Otočila se. ,,Vzpomínáš, o čem jsme včera mluvili?"
,,Že budeme bojovat,"řekla jen. Mortén přikývl.
,,Jistě jsi o tom přemýšlela."
,,Samozřejmě jsem pro Kahnovo odstranění,"odpověděla okamžitě, až to Morténa zarazilo. Myslela to vážně? ,,Předpokládám, že už něco vymýšlíš,"řekla.
,,Ano, vymýšlím plán. Ale myslel jsem, že by tě taky mohlo něco napadnout,"prohlásil, jako by jí snad něco naznačoval. Ale dál už nic neřekl. Jen na ni upíral své doširoka otevřené oči, na tváři kamenný výraz.
,,Možná,"zašeptala Alexandra. Hned na to se otočila a vyšla z místnosti.
Mortén se za ní zamyšleně díval. Bylo to zvláštní… Její výraz, vteřinový záblesk v jejích očích, než se stačila otočit.
Od tohoto dne začal být Mortén víc ostražitý. Cítil, že se něco stane. Ale co? Alex si pomalu začínala žít vlastní život. Její síla vzrůstala a o to víc ji chtěl Mortén získat. Ale nesmí to nechat zajít příliš daleko. Jednoho dne se jí nejspíš bude muset zbavit také. Ale teď je na řadě William Kahn.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama