Kertisské město 2.část

27. listopadu 2007 v 19:01 | Samantha |  Živelný kolotoč II. Hrozba
,,Jsi vlastně hyena?"

,,To ano. Ale ne taková, jaké pobíhají vedle ve městě. Ty jsi odtamtud, že jo? Ale tohle je jiné místo. Je to černé město a tady se dějí věci. Tak možná někdy nashle. On už na tebe jistě čeká,"mávla rukou a Al se otočila. Uviděla Morténa, jak na ní hledí. Otočila se zpátky, ale dívka už tam nebyla.
S Morténem se vraceli k podzemce. Dlouho nic neříkal.
A potom:,,S nimi si nezahrávej,"řekl. Alex došlo, že myslí nejspíš tu dívku.
,,A kdo to vlastně byl?"zeptala se.
,,Přízrak. Ne že bych tě nějak podceňoval…" Alex se na něj tvrdě a vyzývavě podívala. Mortén mlčel.
,,Ještě se stavíme tady,"řekl najednou Mortén a zahnul do jedné budovy. Byla to malá banka s otřískanou fasádou. Uvnitř to taky nevypadalo zrovna luxusně. Právě tam bylo pár lidí.
Mortén přistoupil k přepážce a výhružně se na sedícího muže podíval.
,,Chci nějaké peníze,"oznámil.
,,A máte kartu, pane,"usmál se na něj úředník.
,,Jmenuju se Mortén. To vám musí stačit."
Muži ztuhnul úsměv na rtech. ,,Obávám se-"začal. Ale to už na něj Mortén namířil prstem a z jeho konečku vystřelil tenký paprsek a začal úředníkovi pálit kůži na ruce. Potom s tím na chvíli přestal a ukázal prstem na jeho hlavu. Vystrašený muž odněkud rychle přinesl obnos peněz.
Nejspíš se chystal jít pro další, ale vtom se do haly přihnalo pár strážníků. Běželi směrem k Morténovi. Ale jakmile se otočil, v okamžiku se zarazili. Možná to byl jen Morténův vzhled, co je vyděsilo, nebo možná taky jeho výhružný až šílený výraz v očích.
Mortén mávl rukou a srazil na kolena hned dva muže.
,,Tak pomůžeš mi, Alex?"otočil se na ni. Trhla sebou. Cože?
Najednou se v ní něco probudilo. Zareagovala instinktivně. Obrátila se na ochranku. Na jednoho muže upřela pohled, v tu chvíli se nehybné tělo skácelo na zem. Když se další muž pokoušel utéct, srazila ho na zem jedním pohybem ruky.
Podívala se na své chvějící se ruce. Vlastně se chvěla celá. Její tělo vibrovalo její magickou mocí. Mocí, kterou nikdy dřív nepocítila. Najednou věděla, že by mohla nechat shořet celou banku.
Omráčila dalšího člověka. Možná z toho zešílí, pomyslela si. Čím víc používala tuhle novou moc, tím víc se zlepšovala a síla vzrůstala. Cítila to už ve všech částech těla. Bylo to skoro jako orgasmus.
Teprve když odhodila čtvrtého muže, zarazila se. Když dopadl, uhodil se hlavou o stěnu. Zůstal nehnutě ležet. Alex zahlédla krev. ,,Proboha, snad není…"zděsila se. Chvíli na něj zírala.
,,Tak sakra dělej něco!"zařval na ni Mortén. ,,Zab ho!"vykřikl, když se na ni řítil další strážník. Alex se najednou nezmohla na víc, než že na něj vyslala svou energickou kouli. Ale minula.
Mortén na ni vrhnul krátký pohled a potom muže sám zabil. Nakonec sebral nějaké peníze, popadl Alexandru za ruku a táhl ji ven. Tam se s ní přemístil před vlastní dům. Stále ji držel za zápěstí.
,,Co to ksakru mělo znamenat?!"
,,Cože?! Já nevím. To bych se snad měla ptát já, ne?"vykřikla Alex. ,,Byla jsem jako ve snu. A pak krev a běžící strážník…Tys- chtěl jsi, abych ho prostě…"
,,Zabila, jo."
,,Prostě zabila? Nedělám to pro zábavu a ani na povel. Vždyť přece nebyl důvod!"
,,Měla jsi nechat jednat instinkt,"řekl ledově Mortén.
,,V takové situaci jsem nikdy nebyla."
,,Tak to si rychle zvykej, holčičko. A nefňukej. Copak takhle se může chovat moje dcera? Klidně by ses nechala sama zlikvidovat?"pokračoval Mortén dál se svým nadáváním.
,,Copak tobě na někom záleží? Na někom jiném než na sobě? Je ti jedno, kolik za sebou necháš mrtvol, ať už lidí nebo klidně hyen. Je ti to fuk!"řekla mu Alex naštvaně.
,,Nemluv se mnou tímhle tónem! Varuju tě. A teď půjdem hezky domů."
,,A co když domů jít nechci,"odsekla Alex.
,,Nezajímá." Chtěl se s ní otočit a jít do domu. Trhnul rukou a-
,,Au." Alex se mu vyškubla. ,,Můžu jít sama."
,,Poznám, když odejdeš,"řekl výhružně. Když se Alex podívala do jeho očí, skoro se vyděsila. Jeho pohled…
Prudce se otočila, hodila vlasy a odkráčela do svého pokoje. Až tam si vše uvědomila. Všechno to na ni dopadlo.
Jiskra zaznamenala, že se Mortén s Alex vrátili. Opatrně otevřela dveře. V domě bylo naprosté ticho. Před minutou si ale Cordelie byla jistá, že slyší rozčilené hlasy. Vyšla z pokoje a šla dál chodbou k Alexině ložnici.
Jiskra zaklepala a, i když neslyšela žádné vyzvání, vešla do pokoje. Alex seděla na své posteli a zírala kamsi do země. Na tváři měla neproniknutelný výraz, ale v očích jí blýskalo.
,,Alex?" Nic. Jiskra přišla až k ní a zamávala jí před očima. ,,Alex!" Teď teprve Alex zvedla hlavu.
,,Co se děje? Kde jste byli?"zeptala se Cordy.
,,Měla jsem někoho zabít…"zašeptala Alexandra.
,,Co říkáš?"nerozuměla jí Cordelie.
,,Chtěl, abych někoho zabila! Ne, abych zabila člověka!"vykřikla najednou hystericky Alex.
,,Kdo?"zděsila se Jiskra.
,,Můj otec,"hlesla Alex.
,,Mortén po tobě chtěl, abys někoho zabila?"
,,Vždyť to říkám!"zvýšila opět hlas Alexandra. Potom se schoulila do klubíčka a bez nějaké známky zájmu sebou sekla na postel. ,,Já přece nemůžu…Není to tak jednoduché…" Její ruce se stále ještě trochu třásly.
,,To bude dobrý,"snažila se ji uklidnit Jiskra. Teď to bylo přesně naopak. Tentokrát to byla Jiskra, kdo utěšoval.
Takže co to má zase znamenat? Co se asi stalo, když Alex takhle vyšiluje. Myslím, že tohle by Kahna mohlo zajímat.
Jenže Alex neděsil pohled na smrt. Vyděsilo ji spíš to, že vůbec má takovou sílu. Nikdy dřív ji nepoužila. Vlastně o ní nevěděla. Bylo to něco šíleného. Děsilo ji to, ale zároveň po tom toužila.
Může za to Mortén? Nebo to, že byla v Kertisu? Nic nechápala.
Jiskra se s Willem a Airym srazila ve dveřích Elementu. Chvíli na sebe zírali a nikdo neřekl ani bé. Pro všechny to bylo docela trapné.
,,Jdeš nám sdělit zase nějakou zajímavou informaci?"poznamenal ironicky Airy.
,,Možná ,"řekla Cordy. Tom se jen zamračil.
,,Ahoj, Cordelie, jsi tu docela brzy,"přivítal ji Kahn. Samozřejmě nemyslel brzy, jako že by bylo časně ráno, ale nečekal, že přijde už za několik dní. Moc se na ni nespoléhal. ,,Tak spusť."
,,Nevím, jestli tě to bude tak moc zajímat, ale přišlo mi to podezřelé. Včera byl Mortén s Alex někde pryč a to docela dlouho. A potom, co se vrátili, byla Alex trochu mimo."
,,A co říkala? Víš, kde byli?"vyptával se Kahn.
,,To nevím. Ale Alex říkala, že měla někoho zabít. Nejspíš se s někým střetli a bojovali. Mortén prý šílel, když to neudělala,"řekla, jako by oznamovala nějakou prachobyčejnou věc, třeba že se u nich zastavila babička na čaj. ,,Ale nechápu, proč byla Alex tak vyklepaná. Neustále sledovala svoje ruce." Kluci se podívali na Kahna. Kahn se napřímil.
,,Cože? Vypadá to, že Mortén tu s námi všemi hraje nějakou podivnou hru,"prohlásil zamyšleně Kahn.
,,Ale copak si myslí, že Alex hned tak začne ubližovat lidem a dělat všechno, co on?"poznamenal Airy.
,,Nezapomeň, je to jeho dcera, nevíš, čeho všeho je schopná,"odvětil Kahn. Potom se na chvilku odmlčel. ,,Vlastně jsem si myslel, že Morténovi na Alex moc nezáleží. Že chce získat její moc."
,,Jak?"
,,Nejspíš nějaký rituál. A potom…potom by ji nejspíš zabil." Všichni si všimli, jak sebou Will při té větě trhnul, ale Kahn se ho snažil uklidnit.
,,Neboj, prozatím je Alexandra v bezpečí. Tedy…jak se to vezme."
Kahn se na chvíli zahleděl na mapu na protější stěně. Byla na ní vyznačena všechna důležitá místa. A v tu chvíli mu projela hlavou myšlenka. Oči se mu rozšířily, ale neřekl nic. Rychle přemýšlel. Musel ihned jednat, musel se dovědět pravdu.
Vstal rychle ze židle a prohlásil:,,Budu muset navštívit jedno místo. Jiskro, ty se vrať a měj oči na stopkách a uši nastražené,"rozkazoval.
,,Ale kam jdeš? A kdy se vrátíš?"
Kahn nikoho nevnímal. ,,A k Alex ani na krok, je to jasný. Nic nepodnikejte." Střelil očima po Willovi. A potom zmizel.
Pořádně je tím vyděsil. Jen na sebe tak zírali.
,,A-asi bych měla jít,"prohlásila Cordelie.
,,Ehm, počkej,"zavolal na ni William. ,,Cordy, jak je Alex? Neříkala někdy něco? Něco o mně."
,,Totiž…ona,"začala Jiskra rozpačitě. ,,Ona je v pohodě. Já…myslím, že na tebe myslí. Občas…" Will si trochu oddychl. Pak se usmál, otočil se a spěchal za Tomem.
Cordelie se v duchu proklínala. Ale co mu měla říct? Alex se o něm od té doby, co ho probudila, nezmínila ani slůvkem. Jiskra neměla ponětí, co si Al myslí. Nehledě na to, že za ní chodí Kaston.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama