kapitola 3. - 6.

1. listopadu 2007 v 18:28 | Samantha |  Twins
3.Kapitola
Atmosféra během odpoledne byla děsivá.

Chvíli se všichni chovali normálně, a když pak někdy narazili na téma máma, všichni zmlkli a tvářili se strašně tragicky. Já vím, je to smutný, ale proč sem teda jezdili, když o tom nikdo nechce mluvit. Asi to trochu vypadá, že jsem ňáká necitelná dcera, ale asi to je tím, že mám prostě spoustu starostí a život jde dál, člověk se nemůže stále ohlížet do minulosti. Sice mi je devatenáct, jsem plnoletá, ale stále bydlím doma a studuju. No, sice jsem přemýšlela, že až budu na vejšce, tak si najdu podnájem, ale nemohla jsem nechat doma tátu samotnýho. Zato Carol moc na nikoho ohled nebere. Prostě se jednou sebrala a odešla. A teď je zpátky. Ale na jak dlouho…
4.Kapitola
Večer jsem vyrazila do klubu. Tancovala jsem, zapila to pár drinkama a užívala si s Jimmym. Carol zmizela neznámo kam. Asi v jednu jsem se vracela domů. Prošla jsem kolem jedný ulice, kde stáli asi tři kluci, a radši jsem zrychlila. Vůdce bandy:,,Helejme se, Caroline. Počkejte, eště za ní nechoďte, budeme ji sledovat. Zajímalo by mě, kde teď spí. Doslech jsem se, že ji Franko vyrazil. Jdeme."
Došla jsem až před barák, když přede mě skočil jeden týpek a další se postavili kolem.
,,Nazdar, Freemanová, tak tady teď bydlíš?"zeptal se a skouknul náš dům. ,,Hmm."
,,Co chcete?"řekla jsem zděšeně.
,,Co chceme? Máme přece dohodu,ne?"
,,Co? Já vůbec nevim, o čem to mluvíte. Já vás neznám."
,,Počkej, Kenny, to je ňáký divný. Tohle asi není Carol. ,,Bože, co to má ségra za ,,kamarády"?"pomyslela jsem si.
,,Ale vypadá úplně jak Freemanová,"zamračil se Kenny.
,,No nekecej, že má sestru! Nechtěla by sis užít, malá?"řekl oplzle jeden z nich a olízl si rty.
,,Nechte ji bejt,"ozvalo se najednou.
,,Tak tady seš, Caroline."
,,Sam, běž domů,"řekla, ale stále přitom koukala na vůdce party.
,,Nebudeš mi nakazovat, co mám dělat,"ohradila jsem se.
,,Oh, dvě sestřičky se hádají, jak dojemné."
,,Sam, můžeš nás tu prosím nechat o samotě?"otočila se na mě podrážděně.
,,No tak jo, nebudu se mezi vás míchat."
Ještě než jsem ale zalezla, slyšela jsem, co řikali. Zůstala jsem stát nehybně před dveřmi, ruku s klíčem na půli cesty k zámku a pozorně poslouchala. Skoro jsem ani nedýchala.
,,Tak co, máš ty prachy?"
,,Jo, tady. Nemáte s sebou eště dávku?"zeptala se mimochodem.
,,Ne, tady ne, ale můžeš si pro ni dojít ke mně. Můžem si při tom užít."
,,To sotva,"sykla.
,,Jak myslíš. Třeba by mi mohla dát tvoje milá sestřička." Zasmál se.
,,Tý se ani nedotkneš,"řekla výhružně.
,,Pche, žárlíš? Je fakt, že je hezčí." Odmlčel se. ,,Jo a dej si bacha na Goldfinchovu bandu. Prej ses s nima nějak zapletla a posledně, co jsem Goldfinche viděl, nebyl z tebe moc nadšenej." Ještě se uchechtnul, a pak nejspíš odešel. Pak už jsem slyšela, jak Carol otevřela branku, tak jsem rychle vklouzla domů.
5.Kapitola
To je fakt výborný. Ňákej chlápek mě chce dostat do postele, sestra je nejspíš prostitutka a bere drogy. A navíc se zapletla s šéfem místního podsvětí. Budu si s ní fakt muset promluvit.
,,Dobré ráno, sestřičko."
,,Eh-" Rychle se sbírala z postele a schovávala koks.
,,S těma drogami přestaneš."
,,Ale-Víš, že to prostě nejde,"začala.
,,Jak to nejde, nejde. Ty prostě nechceš. Chceš snad, aby se z tebe stala troska? Můžu ti pomoct, ale musíš spolupracovat. Jinak to řeknu tátovi a vsaď se, že pudeš do léčebny. Víš, jak je na to táta háklivej,"zkusila jsem trochu vyhrožovat. ,,Já-já-To nemůžeš."upřela na mě prosebný pohled.
,,Myslíš?"
,,Ty si myslíš, že když jsi o minutu starší, tak si můžeš vyskakovat a řikat mi, co mám dělat?!"vybuchla.
,,Nekřič tady. Myslim, že na to mám právo. Zdrhla si skoro před rokem z baráku a pak si sem přilezeš a myslíš si, že… děláš jako by se nic nestalo. Akorát se tu schováváš, protože stále utikáš před problémy! Ale za chvíli tu taky nemusí bejt nikdo, kdo by ti chtěl pomáhat!" Vychrlila jsem to na ni jednim dechem, že se ani nezmohla na slovo.
6.Kapitola
Se sestrou jsem se jakž takž smířila. Sem tam se sice trochu štěknem, ale eště to není tak hrozný. Teď jsem šla právě ven s Jimmem, ale taky to zrovna šťastný nebylo.
,,Ahojky. Jak se máš? Víš, dneska budu muset brzo domů."
,,A proč?"
,,No, potřebuju zas něco vyřešit s Carol,"vysvětlila jsem a omluvně se na něj podívala.
,,Už zase? Nezdá se ti, že ti sestra bere ňák moc času. Proč se s ní zaobíráš. Je taky plnoletá, tak ať se postaví na vlastní nohy,"rozčilil se Jimmy.
,,Ale ona stojí na vlastních nohou, jen…jen se jí ty nohy můžou každou chvíli podlomit,"snažila jsem se to nějak vylepšit.
,,No samozřejmě. A ty ji musíš stát stále při boku, abys ji mohla chytat. Sakra, zaměř se taky chvíli na sebe."
,,Dobře, už o tom nebudeme mluvit a zaměříme se na sebe. Co kdybychom zašli na pouť vedle do vesnice,"navrhla jsem. ,,Bude to sranda."
,,A myslíš, že budeme mít dost času na to, abychom tam vůbec došli?"řekl a v hlase mu zněla ironie.
,,No tak…Tak už mě netrap."
,,To ty mě trápíš."
,,Promiň." Svěsila jsem hlavu a chtělo se mi brečet. Dal mi pusu
,,Tak co, pudem? Přece tady nebudeme stát jako dvě pecky. A úsměv, Mono Liso,"prohlásil nakonec a pozvednul mi hlavu. Usmála jsem se.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama